Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Střevní chřipka je lidové označení pro virovou gastroenteritidu. Viz také střeva. Pozor: „Střevní chřipka“ nemá nic společného s chřipkou!

Nespecifické střevní záněty je jiný název pro idiopatické střevní záněty. Viz také nespecifický, střeva, zánět.

Chronické střevní záněty je jiný název pro idiopatické střevní záněty. Viz také chronický, střeva, zánět.

Idiopatické střevní záněty neboli IBD (zkratka pochází z anglického názvu inflammatory bowel disease) zahrnují skupinu zánětlivých onemocnění tlustého a tenkého střeva. Nejznámější z nich jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Viz také idiopatický, střeva, zánět. Terminologická poznámka: Pro idiopatické střevní záněty se používají rovněž označení nespecifické střevní záněty, chronické střevní záněty či chronická zánětlivá onemocnění střev.

Střevní neprůchodnost neboli ileus je akutní stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou péči. Jedná se závažný druh náhlé příhody břišní, která se vyznačuje zastavením průchodu natrávené potravy trávicím traktem (konkrétně střevem), ať už z jakékoli příčiny. Podle příčiny vzniku se rozlišují různé typy střevní neprůchodnosti. Viz také střeva.

Střevní polyp je malý výrůstek, který se vytvořil na sliznici tlustého střeva. Většina střevních polypů je neškodná, avšak z některých z nich se časem může vyvinout kolorektální karcinom (rakovina tlustého střeva), který v pozdějších stadiích může člověka ohrozit na životě. Střevní polypy mohou vzniknout u kohokoli. Vyšší riziko mají lidé starší 50 let, dále lidé s nadváhou, kuřáci a ti, v jejichž osobní nebo rodinné anamnéze se vyskytly buď střevní polypy nebo kolorektální karcinom. Střevní polypy obvykle nezpůsobují potíže a nemají žádné příznaky. Pro lidi starší 50 let důležité pravidelně podstupovat screeningová vyšetření (nejlépe kolonoskopii), protože střevní polypy nalezené v časných stadiích lze obvykle bezpečně a úplně odstranit. Pravidelný screening a odstraňování polypů je nejlepší prevencí kolorektálního karcinomu. Viz také střeva, polyp, screeningová kolonoskopie, kolorektální karcinom.

Střevní mikrobiota (někdy též „střevní mikrobiom“) neboli střevní mikroflóra je souhrnné označení pro mikroorganismy, které žijí v lidském trávicím traktu, zvláště pak ve střevech. U zdravých lidí se s obrovskou převahou jedná o mikroorganismy, které lidskému organismu neškodí, naopak s ním žijí v rovnováze a prospívají mu. Střevní mikrobiota je součástí lidské mikrobioty. Viz také střeva, mikrobiota, lidská mikrobiota.

Střevní klky (lat. villi intestinales) jsou miliony drobných prstovitých výběžků, které pokrývají sliznici tenkého střeva. Jejich povrch je tvořen převážně buňkami označovanými jako enterocyty, ze kterých vyčnívá velké množství mikroskopických výběžků, tzv. mikroklků. Kruhové řasy (záhyby sliznice tenkého střeva), střevní klky i mikroklky společně mnohonásobně zvětšují vnitřní povrch tenkého střeva. Kdyby se tento povrch dal „narovnat“, odpovídal by ploše asi 200 metrů čtverečních. Obrázek: Makroskopická a mikroskopická stavba tenkého střeva – schematický nákres. Směrem zleva doprava (podle tmavých šipek) roste detail zobrazené struktury: poloha tenkého střeva v trávicím traktu (nahoře vlevo), průřez tenkým střevem (dole vlevo), průřez kruhovou řasou (nahoře uprostřed), průřez střevním klkem (dole vpravo) a detail enterocytu (nahoře vpravo). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také střeva, klky, tenké střevo.

Střevní sliznice je sliznice vystýlající vnitřní povrch střev. Střevní sliznice je speciálním typem sliznice, neboť se skládá ze tří vrstev: epitel (epithelium), vlastní slizniční vrstva (lamina propria mucosae), svalová slizniční vrstva (lamina muscularis mucosae). Těsně pod střevní sliznicí se nachází podslizniční vazivo neboli submukóza (tela submucosa). Viz také střeva, sliznice, trávicí trakt.

Střevní botulismus (u dospělých) (angl. adult intestinal toxemia botulism) je jedna z forem botulismu, tzn. otravy toxinem, který je produkován bakterií Clostridium botulinum. Jedná se o poměrně vzácný druh botulismu, který se může rozvinout, pokud se do trávicího traktu dospělého člověka dostanou spory Clostridium botulinum, ve střevech vyklíčí a začnou produkovat botulotoxin, který způsobí onemocnění (jedná se o tedy tentýž mechanismus jako v případě kojeneckého botulismu). Viz také střeva, botulismus.